CO JE PSYCHONEUROIMUNOLOGIE

Toto slovo je trochu dlouhé, jde však o vědní odvětví, které zkoumá propojení mezi myslí (emocemi, postoji a reakcemi na prostředí) a tím, co ovlivňuje centrální nervový a imunitní systém.

Studie prokázaly, že propojení mezi myslí a fyzickým tělem existuje. Časopis Ilari Academic Journal uvádí:

„Údaje behaviorální vědy a vědy o mozku však nyní naznačují, že klíčovou roli v regulaci či změnách imunity sehrává mozek.“

Studie z roku 2013 našla souvislost mezi stresem a oslabením imunity vůči jistým druhům rakoviny. A z faktorů prostředí zkoumala nejen chronický stres, ale také depresi, sociální izolaci a sociální znevýhodnění.

Vědci je nazývají biobehaviorálními rizikovými faktory. U všech rizikových faktorů byla nalezena souvislost mezi oslabenou imunitou a zánětem, který se potenciálně může stát příčinou mnoha onemocnění, nikoli pouze rakoviny.

Ve studii měli vyšší pravděpodobnost přežití ti nemocní, kteří měli silné sociální vazby a kteří netrpěli depresí.

Psychoneuroimunologie netvrdí, že behaviorální rizikové faktory jsou nezávislé na jiných faktorech, jako jsou třeba genetické predispozice vztahující se k fyzickému tělu.

Existuje však jisté propojení mezi myslí a jejím vnímáním fyzických událostí a fyzického těla.

A jelikož tady propojení je, proč se nezamyslíme nad tím, že naše symptomy by mohly být důsledkem faktorů nacházejících se mimo naše těla?

Možná je ta bolest hlavy, pálení žáhy či bolest žaludku důsledkem všeho, co se děje v práci či doma. Ta nespavost či únava by mohly pocházet z deprese, úzkosti nebo z velké, tragické a traumatizující události, ke které došlo.

A tak si dříve, než spolknete tu tabletku, nebo si necháte lékařem předepsat lék, najděte chvilku zamyslet se nad tím, co se děje ve vašem životě.

Stresu ani tragédii se bohužel nikdo z nás neumí vyhnout. Co s tím ale můžeme dělat?

Časopis ILAR Journal vysvětluje, že potenciál, který může mít stres na tělesný systém, jeho množství a prostředí se liší v závislosti na mnoha faktorech.

Množství a druh stresu, ke kterému dochází, momentální zdraví, genetické faktory, strava a způsob, jakým se osoba vyrovnává se stresem – to vše nepříznivě ovlivňuje potenciál psychologických faktorů ovlivňovat fyzické.

Nástroje využívané psychoneuroimunologií

Jako řešení na chronický stres a problémy s úzkostí (důsledky faktorů prostředí) zvažte následující řešení, která by mohla pomoci zmírnit zánět, což by zase mohlo pomoci zmenšit pravděpodobnost vzniku fyzických symptomů a snad i ještě nebezpečnějších onemocnění.

1. Meditace

Uvolněte se a oddělte se od světa úzkosti, stresu a problémů.

Bylo zjištěno, že dopřát si několik minut klidu a odpočinku má výrazně pozitivní vliv na fyzické zdraví a duševní stav.

2. Vizualizace

Vytvořte si v mysli pozitivní obrazy toho, co vás dělá šťastnými. Představte si, jak si v klidu užíváte zaslouženou dovolenou.

Představte si, jak se uzdravujete a po dlouhé nemoci jste znovu v pořádku. Pozitivní vizualizace může pomoci ovlivnit váš momentální stav.

3. Redukce stresu

Tato část je možná ta nejtěžší. Stres je všude kolem nás!

Pokud je vaše tělo v neustálém režimu „bojuj“ s vysokou hladinou kortizolu a adrenalinu, narušuje to rovnováhu těla a nepříznivě ovlivňuje fungování imunitního systému.

Zjistěte, jestli neexistují způsoby, jak odstranit stresor, nebo alespoň zmírnit jeho vliv. Využijte metodu relaxace, cvičení, strečink, hluboké dýchání atd.

Hluboké dýchání je jednoduchý nástroj, který lze použít kdykoli během dne, když ucítíte, že se vás začíná zmocňovat stres.

4. Dostat to ven/ změna postoje

Vyrovnávejte se s negativitou zdravým způsobem. Promluvte si o svých problémech s přítelem nebo poradcem.

Zapisujte si své emoce, aby mohly odejít. Vytvářejte pozitivní prohlášení, kterým chcete věřit.

Pokud máte problémy se vztahy, můžete si říkat sami pro sebe „ve vztazích jsem dobrý/á“. Můžete si vytvořit vlastní prohlášení ve vztahu k tělesnému zdraví.

Závěr

Tělo neexistuje nezávisle na mysli, jak se kdysi věřilo. Jsou vzájemně propojené a vzájemně se ovlivňují více, než si uvědomujeme.

Když tedy příště pocítíte potřebu dát si tabletku nebo užít lék, zastavte se a položte si otázku: Co se to se mnou v poslední době děje?