„Dívejme se sami na sebe jako na tvůrce, který když měl ve své moci si na svém těle nemoc vytvořit, má i moc vytvořit si zdraví,“ říká v rozhovoru pro Celostní medicínu paní Bohumila Truhlářová, autorka karmických učebnic o vývoji na Zemi.
……
Vysvětluji zákonitosti lidského bytí, seznamuji se systémem, ve kterém se životy odvíjejí, aby si každý uměl odpovědět na všechno, po čem touží, aby znal informace o myšlenkách, cestu k pohodovějšímu životu. A ta cesta nemá počátek v dílčích ze souvislosti vytržených otázkách, ale začíná pochopením vztahů s lidmi. Skrze řešení vztahů člověk pochopí sebe coby tvůrce svého života. Sebe coby nositele všech informací. A z nich se naučí čerpat.
……
A záleží na našem úhlu pohledu. Jestli si budeme trvat na tom, že nás myšlenky obtěžují, pak setrváváme v nepochopení, v negacích, a pomocí svých temných myšlenek plných trápení si zablokujeme přívod životadárné energie do svého těla – a můžeme i onemocnět. Opačný úhel pohledu, že nás myšlenky přišly inspirovat k pozitivní změně a my díky nim v praxi smysluplné změny skutečně vykonáme (a může jít o nápovědu v myšlenkách, které se zdály být hodně tíživé a nepříjemné), to je pochopení poselství, které je v myšlenkách ukryté. Tímto se zbavujeme nepříjemných myšlenek – a zároveň si tím i posilujeme své zdraví.
…….
Mocní se vždy nejvíc báli a bojí i teď přemýšlivého člověka. Ať už dříve církev, po ní fašisti a komunisti, a teď i lidi u moci všude ve světě, dělají to samé – likvidují ty, kdo ohrožují jejich moc. Upalování už není v módě, ale likvidace všeho druhu (očerňování, hanobení, vyřazování z veřejného života, tresty, zákazy těm, kdo nechtějí před nátlakem lží sklonit hlavu) bují po celém světě.
Staletí nás psychopati u moci nutí, abychom je slepě poslouchali, nikdo nás nenabádal k přemýšlení, k hledání širších souvislostí – lidé se báli a i teď se ještě mnozí bojí mít vlastní názor, a taky jsme zlenivěli. Vždyť mlčet a podřídit se je snazší, leč má to jeden velký háček: k ničemu dobrému to nevede a nepovede, jen do ještě větších průšvihů v přírodě, v ekonomice, v politice, i ve zdravotním stavu lidí.
……..
Když mi před lety jedna žena říkala, že to úžasné, co ji v životě potkalo, pro ni byla rakovina (ze které se následně vyléčila), nechtělo se mi tomu uvěřit.
Brzy jsem ale podobnou zkušenost měla já sama. Tak nedobře jsem se k sobě chovala, že už záhy po třicítce jsem stála krok od smrti. Po opakovaných pobytech se záněty v nemocnici mi už duše nemohla výrazněji sdělit, že směrem, kterým léta jdu, jít už nemám. Že musím konečně vše od základů změnit.
V té době zemřel otec na rakovinu a známí mi doporučili léčitele. Byl prvním, kdo mi spojil to, jak přemýšlím a co žiji s mojí nemocí. Říkal: „Prosím vás, z čeho byste chtěla být zdravá, vždyť vy odevzdáváte energii tady a tady, a na sebe nemyslíte.“ Po třech měsících diety bez cukru, masa a alkoholu a zpytováním svědomí, a rozhodnutím vše napravovat, což jsem i udělala (žiji zdravý životní styl, kam patří i zdravé vztahy a plnění poslání osobního i národa) jsem se uzdravila a jsem čím dál tím zdravější.
Takže jestli je nemoc dar? Je to nápověda, abychom se z nepravostí nasměrovali k pravdě a láskyplnosti. A když už jsme si roky svými nedokonalými myšlenkami na svém těle nemoc zmaterializovali, pak nemá cenu se ani vztekat ani naříkat, ale podívat se na ni jako na fakt, který existuje. A na sebe jako na tvůrce, který když měl ve své moci si na svém těle nemoc vytvořit, má i moc vytvořit si zdraví. Darem v nemoci bychom mohli nazvat prozření člověka z povrchnosti do větší hloubky, do uvědomění si nejenom viditelné hmoty, ale i nesmírné síly, jaká je uložená v energii lidských myšlenek a jakou člověk sám disponuje. Pak může následovat rozhodnutí používat sílu myšlenek k šíření smysluplných věcí pro sebe i pro všechny kolem.
Jakou roli hraje v uzdravení Bůh?
Bůh – to je pozorovací princip, který svou lásku k nám projevuje tím, že je vůči nám v trvalé nabídce pomoci. Respektuje všechna naše rozhodnutí. Nic za nás nedělá.
…………..
A platí, že východiskem je dívat se na život jako na zkušenost své duše, kdy právě z prožitků nejtěžších máme šanci vytěžit pro sebe i pro druhé mnoho pozitivního.
……….
Ale já jsem to věděla, i to, že moje smrt vyrušila nesmyslné hádky mezi rodiči a sousedy, že jsou najednou usmíření. Říkala jsem, že tak jednou budu žít a budu lidem vysvětlovat, jak se usmířit, jak si mohou podávat ruce ke spolupráci… Všichni si mysleli, že blouzním, a já jsem tenkrát mluvila o životě, který žiji teď…
…………
Když se zamyslíme nad budoucnosti – k čemu by bylo dobré, aby jednotlivec i celé lidstvo došlo – jsme rázem v oblasti svých představ. Pro mě to znamená mířit k moudrosti uložené v ´knihovně lidstva´, pochopit a žít podle její části, kterou nazýváme Řádem lásky a pravdy. Člověk mající povědomí o čakrách k tomu může dodat, že je třeba stranou odkládat svou sobeckost, že je třeba myslet, mluvit i konat co nejvíc řádně (v Řádu) a tím si otevírat čakry. Já souhlasím s jakýmkoliv pohledem, kdy jedinec podporuje a rozhojňuje Dobro v obecné rovině v živé i neživé přírodě, mezi lidmi i národy, všude.
…………..
Když jsem si přízemním životem došla ve 36 letech až na hranu propasti a nechtělo se mi umřít – a to především kvůli dětem, které byly tenkrát školou povinné a já jsem vůči nim cítila závazek – otočila jsem život na ruby jako by to byla rukavice, která roky byla převrácená dobrou lícovou stranou dovnitř. Nechtěla jsem už dál žít ´rub´. Stravování plné masa, alkohol, přemíra práce, zahlcenost sporty, ubohé vztahy – vše díky strachu ze smrti letělo stranou – a už jsem se k tomu nevrátila.
……………
Takto jsem zaznamenala čakry 100 % harmonického člověka, chcete-li, může to být nápověda, k čemu je dobré směřovat:
1.čakra: Projevuji vůli k životu v Řádu: mám důvěru v řád věcí pozemských i nebeských. Cítím se neohrozitelnou součástí Řádu.
2.čakra: Cítím lásku a jsem ochotný se vyvíjet v Boží bytost skrze lidi kolem.
3.čakra: Absolutně přijímám sebe jako Boha, který tvoří svůj život.
4.srdeční čakra: Jsem láska ke všemu stvořenému i zrozenému.
5.čakra: Volně se projevuji, jsem pravdivá část Boha.
6.čakra: Našel jsem svoji cestu k Bohu skrze zjemňování sebe.
7.čakra: Jsem v neustálém napojení. Bůh je ve mně fyzicky přítomen. Jsem vědomou součástí Boží, jsem „On“.
Paní Bohumilo, moc Vám děkuji za rozhovor.
Webová stránka Bohumily Truhlářové: https://www.cestastesti.cz/
autorka knih: Karma v denním životě, Vesmírné zákony v praxi (o životním poslání), Léčení příčin nemocí
Viz též moje fanpage FB Bez parodontózy – na FB Psychosomatika zdraví a nemoci