Odpouštění a pozitivní myšlení z knihy Umění odpouštět/Die Kunst der Vergebung Jörga Müllera

Zpravidla to však nejsou ani okolnosti, ani lidé, kdo činí člověka
nemocným, nýbrž VLASTNÍ NEGATIVNÍ MYŠLENÍ. (str.66)

Zástupy lidí vědomých si viny se přizpůsobují, aby získaly lásku,
předešly hádkám, „ZASLOUŽILY“ SI UZNÁNÍ. Stále znovu se páry snaží
udržet svůj vztah cestou viny. Pokračují v manželství v uplatňování
vzorce chování, který zažívali již jako dítě u svých rodičů.

Otevřít vztek

Ve vnitřním dialogu lze zapouzdřený vztek otevřít. Pomáhá zde mentální cvičení: cesty ve fantazii, setkání s vlastním dětstvím, zrcadlení sama sebe, fiktivní rozhovory s někým moudrým. Našim hostům v Léčebné skupině doporučujeme napsat dopis původci vzteku a také dopis sobě samému. Konfrontace s bolestí je tedy v konečném důsledku osvobozujícím krokem. ZADRŽOVÁNÍ VZTEKU ani OBVIŇOVÁNÍ NIC NEVYŘEŠÍ. Tento vztek často po léta blokuje schopnost plakat; mnozí lidé tak zůstávají raději vězněm svého vzteku ze strachu před slzami, které by mohly odplavit jejich osvědčenou zbraň: přisoudit vinu. Potom nezřídka poukazují zesílené pocení nebo močení na tyto potlačené slzy. (str.91/92)

A tak je také MORALISMUS těch, co mají vždy pravdu, HORŠÍ NEŽ VINA HŘÍŠNÍKŮ.

Ježíš nám ukazuje nutnost férové, i když také bolestné výměny názorů. Nebyl žádným wellness-prorokem, ani závislým na souladu. Jasnými sděleními nabádal ke spravedlnosti, uskutečňované lásce k bližnímu a kultuře odpuštění. Odmítl ustoupit přáním svých učedníků, kteří chtěli na vzdorné město svolat z nebe oheň a síru (srv. Evangelium sv. Lukáše 9,54). Neodsuzoval hříšníky; dostal se však do sporu právě s těmi týpky vždy majícími pravdu, kteří si mysleli, že si nebe svým předpisovým chováním už zasloužili. (str.93/94)

Svatí mají MINULOST, hříšníci BUDOUCNOST.

(citace z knihy Umění odpouštět/ Die Kunst der Vergebung, Jörg Müller, překlad Lenka Richterová)