Sebedůvěra a vnitřní energie

Sebedůvěra a vnitřní energie

Víra v sama sebe to je páka, se kterou můžeme dokázat velmi mnoho, jak pozitivního, tak i negativního. Vždy je třeba chápat jednu jednoduchou věc: naše síla, naše energie, naše intuice a vytvoření si správného obrazu o světě stejně jako naše sebedůvěra vycházejí z Božského principu, z lásky, která nás spojuje s Nejvyšším. Proto když říkáme: dosáhnu všeho, jsem o tom přesvědčen, musíme to vždy v duchu doprovázet pocitem „jestli si to Bůh bude přát“. Tj. mé přání se splní, o tom nepochybuji, pokud to bude odpovídat Boží vůli. Můj sen se realizuje, nebude-li to odporovat vůli Nejvyššího. Tím rozumíme, že každé vaše přesvědčení, každá vaše snaha se bude realizovat, pokud nebudou odporovat vůli Nejvyššího a nebudou potlačovat lásku v duši. Ať už o tom mluvíme či o tom mlčíme, ale pamatovat si to je velmi důležité.

Líbil se mi krátký dopis jedné čtenářky, která mi napsala: přečetla jsem si Vaše knihy a rozhodla jsem se, že už nikdy nebudu lhát. A začala jsem mluvit pravdu. Stala jsem se srdečnější. A všimla jsem si, že se ve mně objevila intuice. Objevím se vždy na správném místě ve správný čas. A objevilo se to, čemu se říká úspěch. Intuice se několikanásobně zvětšila. Objevil se pocit sebedůvěry.  Proč? Protože když se nám otevře přístup k podvědomí, které všechno ví a všechno může, naše možnosti se zvětšují. Tj. když listu se otevře přístup ke kmeni, ke kvítkům, list je začíná cítit a stává se už stromem.

Pro to, abychom mohli využít ty mohutné síly, jejichž součástí jsme, musíme k nim přijít. A heslem je Láska. Dobrosrdečnost. Soucítění. Přijetí Boží vůle a těch kvalit, které nazýváme Božskými. Jsou to milosrdenství, odvaha, štědrost, dobrosrdečnost. A potom když tyto vlastnosti v nás rostou, nevyhnutelně se nakonec zvýší naše sebedůvěra a my dosahujeme jakýchkoliv cílů.

To je to, proč Kristus říkal: věřte a pohnete horou. A říkal: když dělám něco velkého, nedělám to já, Otec to dělá se mnou. Co ještě je třeba pochopit? Všichni se snažíme dosáhnout harmonie. Musíte však o ní mít správnou představu. Harmonie není ustydlým řádem. Harmonie je rovnováhou protikladů. A harmonie se zvětšuje tím, jak otevíráme své možnosti a skrze lásku sjednocujeme protiklady. Proto harmonický člověk není statický, ustydlý, nýbrž ten v jehož duši je stále více lásky a je stále aktivnější. A toto všechno je třeba pochopit.

A co ještě je důležité. Naše představy o světě určují naše jednání. Pokud si myslíme, že rozvoj je přímou linií z minulosti do budoucnosti, budeme se tak i cítit. Z mého pohledu přímá linie, dokonce i když se spirálovitě točí, neodráží model skutečného rozvoje. Protože skutečný rozvoj je sjednocováním protikladů. A bez lásky sjednotit protiklady není možné.

Co je sebejistota? Sebejistota je cítěním, viděním reálného obrazu světa a orientací v tomto světě. Sebejistota je vnitřní energií. Sebejistota je soustavnou nepřetržitou snahou o pohyb vpřed, zbavenou všeho strachu a pochyb. Ale k tomu být takovým člověkem je nutné být připraven ke změnám, to je dost těžké a bolestivé. Je třeba být připraven něco obětovat. Protože oběť snižuje závislost a zvyšuje lásku. Ten kdo nechce nic obětovat, nesmiřuje se s utrpením a určitým omezením, pak nakonec nedokáže milovat.

Je třeba chápat, že láska je nejvyšším štěstím, ale zároveň i velkou zkouškou a bolestí, je obětí, a když to chápeme, je pro nás snazší se měnit a tehdy praktická práce na sobě přinese výsledek.

Výňatek ze skupinové meditační praxe Vnitřní síla a sebedůvěra